intrakosmologie

Další činnosti

Kdyby vám náhodou připadalo, že je té práce vlastně pořád ještě málo, tak vlastně zase máte pravdu. Kromě toho, že jsem některé činnosti úplně vynechal (např. archiv; deset ročníků zpátky schováváme pro lidi, kteří si někdy budou chtít doplnit chybějící čísla ‒ ona se totiž opravdu prodají, alespoň velká část z nich; to samozřejmě vyžaduje kromě prostoru také nějaké aktivity: najít konkrétní časopisy, zabalit do krabic, odvézt na poštu…), jsme na sebe taky uvalili další závazky, kterým se snažíme dostát.

Už si nepamatuju, kdo s tím (a kdy) přišel jako první. Někoho z redakce ovšem kdysi napadlo, že bychom v rámci rozšíření záběru a další propagace astronomie mohli uspořádat historické exkurze na různá zajímavá místa. Bylo to v době, kdy bylo jen málo lidí ochotných investovat vlastní čas do organizace takové akce, takže ačkoli jsme určitě nebyli jediní, koho to napadlo, byli jsme jedni z prvních, kteří to opravdu dělali. Těch exkurzí nebylo nějak extra moc, ale pár se jich konalo. Jestli mě paměť neklame, byli návštěvníci několikrát na hvězdárně v Ondřejově, (aspoň) jednou v Klementinu a jednou ve staroměstském orloji. Co pro nás bylo překvapením, byl obrovský zájem čtenářů o tyhle „astronomické“ procházky; na tu první jsme začátečnicky neudělali registraci a přišlo tolik lidí, že se do Klementina nemohli vejít. Čas od času se někdo ptá, jestli nebudeme pořádat další? Nejspíš už nebudeme ‒ je to náročné, zabere to spoustu času a většina z nás má hodně jiných povinností a starostí. Podobné akce navíc dost často pořádá již zmíněná ČAS (nebo její místní pobočky nebo sekce), takže se spíš snažíme upozorňovat na její akce. Rozhodně budeme podporovat každého, kdo něco takového organizuje, protože to je záslužná věc, která opravdu hodně lidí zajímá.

Z podobného popudu začaly také přednáškové Dny s Astropisem, celodenní maraton přednášek s astronomickou nebo astrofyzikální tematikou, který budeme letos pořádat už po osmé. Celá tahle akce vznikla díky spolupráci s Foto Škoda, která byla ve své době pro ekonomické přežití Astropisu klíčová. Spolupráce probíhala z velké části tak, že pan Škoda inzeroval v Astropisu svoje oddělení, věnované pozorovací technice (dalekohledy ostatně najdete v paláci Langhans i dnes). A protože v čerstvě zrekonstruovaném novém sídle pořádal různé firemní akce výrobců fototechniky, nabídl konání takového přednáškového dne i nám. My jsme po chvíli váhání oslovili potenciální přednášející a když se ukázalo, že zájem z jejich strany by byl, vypustili jsme zkušební balónek. To bylo předjaří 2004 a my vydali v časopisu inzerát, že v květnu bude u Škody přednáškový den.

Udělali jsme (znovu) obrovskou chybu, že jsme nespustili registraci. Do minisálečku, který v paláci Langhans nabízí asi třicítku míst, přišlo přes osmdesát lidí. Samozřejmě se tam všichni nevešli, takže značná část jich ‒ rozladěně, a to z naprosto pochopitelných důvodů ‒ odešla, ale přesto jich zbylo asi padesát. Výsledek byl, že se v sále přednášce stálo a po hodině tam bylo nedýchatelno. Mezi přednáškami jsme museli všechny vyhnat ven a snažili se aspoň trochu vyvětrat, což moc nešlo, protože venku byl krásný jarní den, do dvora paláce pražilo Slunce a venkovní teplota byla větší než ta vnitřní. Celé to přesto skončilo velkým úspěchem, takže jsme se rozhodli na podzim uspořádat druhé kolo.

To už jsme byli poučení a na webu spustili registraci, takže nám sice lidé rozladěně psali ještě před zahájením akce, ale na místě (stejném) už všechno proběhlo mnohem lépe, tedy alespoň z pohledu účastníků. Nám trochu zešedivěly hlavy, když jsme až na místě zjistili, že jeden z přednášejících nedorazí. (V dalších ročnících jsme se naučili i téhle patálii čelit institutem přednášejícího-náhradníka.) I napodruhé se ovšem akce podařila.

Dalších několik ročníků už jsme zvolnili a pořádali přednáškový den jenom jednou za rok. Místo konání jsme několikrát měnili, abychom nakonec zakotvili v reprezentativních prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě. Jeden rok (tuším 2008) jsme z nedostatku času na přípravu museli vynechat. Překvapilo nás, kolik lidí nám říkalo a psalo, že to je velká škoda a ať zkusíme příští rok tradici obnovit a „DsA“ zase uspořádat. Opět jsme se do toho pustili a máme v plánu zvládnout to i letos (termín už je známý, bude to poslední listopadovou sobotu, 26. listopadu 2011). Je to ovšem spousta práce, což si asi umí představit každý, kdo někdy něco podobného pořádal. Šest přednášek, každá hodinu a čtvrt, mezitím pauzy na občerstvení a větrání, stovka posluchačů, spousta techniky. Předtím samozřejmě měsíce trvající příprava: domlouvání přednášejících (to probíhá už od začátku roku), dohadování místa konání, zajištění občerstvení, registrace účastníků, tisk programů, vizitek a další spousta „neviditelné“ práce, kterou leckterý z návštěvníků bere jako samozřejmost, ale nikdo ji za nás neudělá.

Vloni jsme také poprvé byli nuceni sáhnout ke zpoplatnění přednášek, především z důvodu náletu Holubí letky v roce 2009. Rádi bychom zůstali u víceméně symbolického poplatku a pokud to bude jen trochu možné, pak pouze pro ty, kteří nemají Astropis předplacený. Rozpočet akce se i bez vstupného vyšplhal na desítky tisíc korun, takže nebýt několika sponzorů, nemohli bychom poslední ročníky uspořádat vůbec. Zatím nevíme, jestli letos nebudeme muset chtít vstupné po všech ‒ uvidíme.

Kromě přednáškových dní se občas účastníme setkání, která pořádá někdo jiný ‒ hvězdárny, pobočky ČAS, MFF UK, ale třeba i velkých akcí, jako je Věda v ulicích. Na spoustu akcí nevozíme sebe, ale časopisy; některá čísla ze starých ročníků např. na školách rozdáváme zdarma ‒ investice do dětí jsou ty nejhodnotnější. Spolupracujeme s ČAS na jejích akcích a snažíme se být (aspoň občas) být vidět i na takových akcích, jako je Svět knihy. Pravda je, že s ubývajícím volným časem ubývá i návštěv na mnoha místech. Bohužel. Snažíme se to dohnat alespoň tím, že se zviditelňujeme ve virtuálním prostoru (čehož budiž důkazem i tenhle seriál).

Pokud jste četli všechny části a dočetli až sem, pak víte o Astropisu prakticky všechno. Každé další hotové číslo Astropisu je především veliká radost z toho, že se to zase podařilo, radost ne nepodobná tomu, když se vám narodí krásné zdravé dítě. Aby bylo ovšem naprosto jasno; hlavní důvod, proč jsem to všechno psal, je výzva:

Jestli se vám povídání o Astropisu líbilo a chtěli byste se zapojit do jeho tvorby, tak to pojďte udělat. Pokud se zajímáte o astronomii nebo fyziku, máte nebo chcete získat nějaké pozorovatelské zkušenosti anebo vás baví „dělat časopis“, tak se k nám pojďte připojit!