intrakosmologie

Ptají se mě na to skoro všichni. A já nevím, co odpovědět.

Jednoduchá odpověď zní: líbí. Nepřišel jsem (zatím) na nic, co by se mi vyloženě nelíbilo.

Ale co může člověk čekat po dvou týdnech? Kdo ví, co mě ještě čeká – s velkou pravděpodobností se najde něco, co mě bude štvát, skoro určitě přijdu na věc, která mi bude připadat nelogická, obtěžující, nudná nebo prostě blbá. Asi jo.

Zatím se mi tu líbí. V Novellu.

Už od začátku roku chci napsat tenhle zápisek, ale až teď jsem se k němu dokopal.

Bezmála osm let jsem jezdil do práce k „Masaryčce“. Hybernská pasáž, výtahem do čtvrtého patra. Prostorné, světlé kanceláře, celé patro pro jednu firmu. Všude čisto, pěkno, na první pohled (na druhý taky) hezké prostředí.

Začínal jsem jako pomocník správce sítě, dostal jsem na starost web. Ten historický – ale i tahle podoba je až třetí, o kterou jsem se staral. Podařilo se mi za rok dosáhnout toho, že ve vyhledávačích jsme byli na prvních místech na většinu potřebných klíčových slov. (Dokonce jsme předběhli „mateřské“ Američany.)

Pak se proláklo, že umím programovat a spolu s dvěma kolegy jsem dostal na starosti „mapy na webu“. Potom už to šlo ráz na ráz. Od webu (o který jsem se jaksi bokem staral dál) jsem se posunul až k „velkému programování“ a když vznikl GIS na serveru, netrvalo dlouho a byl jsem jedním ze dvou, kteří ho měli na starost (tady u nás, samozřejmě). Programování, navrhování, konzultace, spousta hodin práce a přemýšlení, jak to nebo ono udělat co nejlíp. Někdy i jak to vůbec udělat. A přednášky, školení, evangelizace. Projekty, podpora, konference. Lidi z celého světa (nejvíc z Ameriky).

Mezitím spousta životních změn – tituly, svatby, děti. Někteří odešli, jiní přišli. Co zůstalo, bylo kamarádství, spousta vazeb a hodně mimopracovních společných zážitků.

Přišel čas, abych se pohnul někam jinam. Chtěl jsem – a pořád chci – zase víc programovat, zjistit, kam se posunul linux, otestovat svoje možnosti v neznámém prostředí. Osm let je dlouhá doba.

Jsem rád, že můžu chválit a děkovat – za kamarádství, za zážitky, za společný kus života. Díky.