intrakosmologie

Někdy má člověk den blbec, to je asi normální. Já mam takovej celej tejden.

V pondělí Julie v noci houkala jak na lesy, takže jsme se opravdu kvalitně nevyspali. Taky jsem musel zrušit zkoušku, protože bylo nezbytně nutně třeba, abych večer věnoval práci a něco zachránil. (Asi svět.) Zvláštní bylo, že se v úterý ukázalo, že to vlastně nebylo třeba. Nevadí.

V úterý jsem si vyžral tříhodinovou cestu autem ze Smíchova do Holešovic a zpět, ale to zdaleka nebylo všechno. Když jsem se šťastně probojoval až do pneuservisu, asi se mi zatmělo před očima, protože jsem tupě najel na rampu, chcípnul motor a kejvnul, že jako auto můžou zvednout. Chlapíci zuli kola, stáhli starý gumy, nasadili nový, zvážili, nasadili... Přišel ke mně jinej chlapík, co zrovna odcházel z práce, a povídá, „To je vaše Xantie?“ Kejvám hlavou, jako že jo, a on řiká, „a máte ji zvednutou do servisní polohy?“ V tu chvíli mi došlo, jakej jsem blbec, a jen tak smutně jsem pokejval hlavnou a řek, „tak budem doufat, že se zvedne...“ Zvedla, i když jí to trvalo skoro deset minut. Blbec na entou! Nevadí.

Ve středu jsem se probudil s divnou bolestí v těle, jakoby mi v různých částech nohou a rukou šmejdila nějaká věc a tu a tam přitlačila. Šel jsem do práce a tam celý dopoledne tlouk hlavou do stolu, aby mě přestala bolet. Přestala, naštěstí. Večer jsem opět strávil prací, protože jsem odpoledne rozlousk problém a potřeboval jsem ho dostat z hlavy. Nepovedlo se. Nevadí.

Ve čtvrtek mi ráno bylo docela dobře, tak jsem si říkal, že už to snad odeznělo. Neodeznělo. (Nicméně se mi podařilo opravdu dořešit ten problém.) Odpoledne jsem dostal takovou sraprůjem, že do večera ve mně nezbylo snad vůbec nic. Nevadí.

No a dneska? Hlavu jak pátrací balón, teplotu, bolavý záda, protože na šestnáctihodinový polehávání nejsem zvyklej. Pozitiva to ovšem má:

• Po pětadvaceti letech jsem jistil, že mi znovu chutnají suchary.
• Viděl jsem několikrát v průběhu dne veselou Miminu i Mauminku.
• Přestože mi není nejlíp a značnou část dne jsem prospal, docela dost jsem toho udělal. Znovu se mi potvrzuje, že moje produktivita práce s pevnou pracovní dobou nijak nesouvisí.
• Prohrabal jsem se fotkama, takže se máte na co těšit!