Přestěhovaní
dond Pátek, 03 červenec, 2009 v 3:52 odp.
Kolik lapačů prachu (jelenoidů) je třeba vzít do ruky, a to několikrát! (Nejdřív to vezmete do ruky a minutu váháte: „vyhodit, nebo nechat?“ Pak se rozhodnete to vyhodit. Vezmete pět knížek z police vedle a dáte je do krabice. Dojdete k hromadě věcí na vyhození a vezmete to znovu do ruky a opět minutu váháte. Pak to dáte do krabice ke knížkám. Zarovnáte krabici knihami a když ji zavíráte, znovu rozhodnutí změníte a rozhodnete se to vyhodit... Tento postup se u zvlášť odolných to může několikrát opakovat.)
Kolik krámů člověk (obzvlášť ve dvouapůlnásobném počtu) doma nashromáždí! Přestože jsem se za poslední dva roky stěhoval už počtvrté, zase jsem stihnul zapomenout, jak špatné to je. Ne nadarmo se říká, že je lepší dvakrát vyhořet než se jednou stěhovat.
Ale zvládli jsme to. Máme novou postel, pěknou ložnici a všude krásné dřevěné podlahy. A hezký členitý byt.
Zbývá jenom zbavit se těch krabic. Včera ráno – v šest ráno – jsem potřeboval čistou košili a kalhoty. Minuta přemýšlení, kde jsou. Dvě minuty těžby oblečení, které nepotřebuju. Košile! Další minuta vyhrabávání hlušiny. Konečně kalhoty. Hlušinu nasypat zpátky do jámy (minuta). Košile i kalhoty zmačkané, jak když vytáhne krávě z huby (proč jsem se s tím do té krabice tak skládal?). Žehličku jsme lokalizovali už den předtím, tak teď žehlicí prkno... Celkové zpoždění přes deset minut, ale v Jihlavě jsme nakonec byli včas. :-)