intrakosmologie

Noc je náročná – máme okna přímo na hlavní ulici a náměstí, takže nás každou chvilku něco budí, ale nakonec vydržíme v posteli až do půl jedenácté. Balíme, odcházíme, v recepci platíme 5 € a jdeme hledat obchod s jídlem. Po chvíli bloudění se ptáme a na druhý pokus i nacházíme Supersol, kde nakupujeme snídani. Jdeme posnídat a vyrážíme hledat bookstore – to se nám moc nedaří, tak jdeme na prohlídku katedrály a pak to zkoušíme znovu. Nakonec jich najdeme několik, ale až v tom posledním se nám daří koupit Baedeker Andalusie, těsně před zavírací dobou. Zastavujeme na pivo a rozhodujeme se, že ještě během siesty zkusíme odjet do Torremolinos. Jdeme na zastávku, kde všude visí cedule, že řidiči autobusové společnosti stávkujou, ale pobíháním po zastávkách a dotazováním se se dozvídáme, že jeden bus by měl jet asi za dvacet minut. Opravdu jo, takže si kupujem levný lístek a vyrážíme na západ. Po hodině jízdy (z toho 3/4 připadají na motání kolem stavebních prací v Malaze) vystupujem v Torremolinos. Teploměr ukazuje 33 °C. Scházíme dolů na pláž (všechny obchody jsou ještě zavřené), hledáme turistické informace, ale když je najdem, zjistíme, že jsou taky otevřené až od 18 hodin. Na pláži najdem pěkný stín pod plátnem letního kina, tak tam pár hodin zůstáváme. Koupeme se, zaskočíme do infocentra, kde je zvláštní paní, ale kemp na mapě nám ukáže. Kolem sedmé dorážíme do kempu, místo dostanem, i když je to dost drahé – zato mají pěkné záchody. Bohužel žádnou kuchyň. Večeříme na pláži, cestou zpátky platíme kemp. Usínáme pod otevřeným stanem v ukrutném vedru – sice rozhlasem hlásají, že si nesmíme svítit do stanu, ale místní veřejné osvětlení nám svítí do očí i po půlnoci...