Včera se opět podařila dobrá věc.
Ve dvoře domu v Karlově ulici č. 4 proběhla slavnostní vernisáž při příležitosti otevření Keplerova muzea. Byl jsem tam, víc ze zvědavosti než že bych musel, potkal jsem pár známých lidí a spolužáků a docela jsem se potěšil. Bylo tam totiž narváno, na nádvoří před muzeem se skoro nedalo dýchat a lidé stáli v obou průjezdech.
Promluvili ti, kteří stojí za realizací muzea, a také ti, kteří o to byli požádáni. Ač původně (pravdědpodobně) nezamýšleně, přesto se shromáždění stalo setkáním lidí, kterým není lhostejný osud vědy – v diskuzích po vernisáži byly současné problémy Akademie věd zmiňovány velmi často. Mile mě to překvapilo. (Pan primátor nepřišel.)
A jaké je muzem? Malé. A hezké. Takové roztomilé, kapesní muzeum. Uvidíte v něm několik nástěnných a několik v prostoru umístěných panelů s popisem Keplerova díla a uvedením historických souvislostí, model zubového čerpadla a několik animačních panelů, které znázorňují Keplerovy zákony a růst krystalu sněhové vločky. Za podívání muzeum rozhodně stojí – návštěvou navíc podpoříte agenturu ProVás, která zajišťuje provoz muzea a která zaměstnává tělesně i mentálně postižené lidi. Dobrá věc.
Původně jsem tohle chtěl oznámit už včera, v den zahájení provozu, ale nepovedlo se, internetoví bohové byli proti. Text jsem nepřepisoval, proto jsou časové údaje o den posunuté.